Virtuální keš je trochu jako kouzelný portál – žádná krabička, žádný logbook… a přesto může být tvou největší geocachingovou vizitkou. Když se povede, hráči si ji zapamatují. Budou ji doporučovat přátelům, dostane spoustu Favorite Points (= bodů oblíbenosti) a možná se o ní bude mluvit na eventech ještě roky.
Ať už plánuješ první virtuálku, nebo chceš zjistit, jak vylepšit tu současnou, máme pro tebe návod, jak z ní udělat malý geocachingový poklad.
Virtuálka je jako pozvánka na večeři – nechceš přece, aby geokačer přišel a zjistil, že na stole leží jen studený párek a teplé pivo. Místo je základ. Polož si pár otázek:
Tip pro ownera: Popiš místo i v listingu slovy, která lidé vyhledávají – „tajemné místo“, „zapomenutý pomník“, „výhled, co bere dech“. Pomůže to i tomu, aby keš našli ti, co zatím o geocachingu jen slyšeli.
„Vyfoť se před sochou a loguj.“ – Jasně, to je fajn, ale upřímně – takhle vypadá většina průměrných virtuálek a přesně proto na ně geokačeři často zapomenou, jakmile se vrátí domů. Tvůj cíl? Udělat z obyčejného logování malou scénku, která hráče pobaví, zapojí a přiměje místo si zapamatovat. Dej jim klidně i trochu improvizace. Místo suchého selfie můžeš v listingu napsat, ať před sochou předvedou nejvtipnější pózu, kterou zvládnou, a promění tak nudnou fotku v malé představení. Nebo je nech pátrat po detailu, který přehlédne každý turista – vyrytý symbol, číslo na kameni, nápis schovaný v rohu pamětní desky. A co takhle otázka, na kterou nejde odpovědět, aniž by se opravdu rozhlédli? Najednou se z virtuálky nestává jen rychlé „cvak a pryč“, ale malá inscenace, zážitek, který se zapíše do paměti i do vzpomínek. Tak vzniká virtuálka, o které budou mluvit ještě u piva na příštím eventu.
Listing je tvoje pódium. Nemusí být dlouhý jak diplomka, ale měl by geokačera vtáhnout. Například:
Tyhle detaily promění obyčejný listing v mikroadventure. I betonový most se stane bránou do jiného světa.
Virtuálka nemusí být fyzicky náročná, ale měla by mít aspoň něco, co hráči vyřeší.
Proč to funguje? Protože když geokačeři něco „dokážou“, cítí se víc než jen turisti – stávají se součástí příběhu.
Kačeři mají zvláštní radar, kterému neunikne nic – ani listing napsaný za tři minuty jen proto, aby se „něco přidalo na mapu“. Poznají to totiž na první pohled. Virtuálka bez šťávy působí jako instantní polévka – dá se „zkonzumovat“, ale nikdo si ji nebude chtít dát znovu. Pokud ale vložíš do listingu trochu sebe, hned to celé dostane jiný rozměr. Napiš pár vět o tom, proč je to místo pro tebe důležité – možná tu máš vzpomínku z dětství, nebo tě tu zastihl moment, na který nikdy nezapomeneš. Přidej osobní poznámku, drobnou historku, trochu humoru, možná i kousek poezie. Najednou z tvé virtuálky nebude jen další úkol ke splnění, ale malý příběh, který si hráči rádi přečtou a ještě raději doporučí dál.
Co je ale nejlepší? Virtuálky, na kterých je vidět „srdce ownera“, mívají v průměru víc FP – protože geokačeři oceňují, když je cítit, že někdo dělal keš s radostí, a ne jen proto, aby si odškrtl kolonku.
Nezapomenutelná virtuálka není o tom, že jen splníš podmínky HQ. Nezapomenutelná virtuálka je o tom, že dáš ostatním zážitek, který si odnesou domů. Nemusí mít krabičku, aby tvá keš měla duši. Stačí kreativita, trocha odvahy a chuť darovat ostatním mikroadventure, na které budou vzpomínat.
Chceš víc inspirace? Sleduj nás na našich sociálních sítích Instagramu a Facebooku, kde sdílíme tipy na tvorbu keší, příklady skvělých listingů a nápady, jak proměnit každý bod na mapě v dobrodružství.